Malý a velký bratr
Před 150 lety se začalo stavět Národní divadlo. Jeden ze základních kamenů je i z Radhoště (má přes dvě tuny). Do školy přišel jeho malý brácha (6,25 kg). Jak by vypadala korespondence obou bratrů?
V Praze 4. 6. 2018
Ahoj, ty můj mladší bratře.
Chtěl jsem se tě zeptat, jak se máš a taky co se u nás změnilo. Tady v Praze je to totiž pěkně na nic. Pořád na mě někdo sahá a malé děti do mě i kopou. A proto se tě ptám, co se děje u nás ve Frenštátě. Strašně moc mi to tam chybí a taky mi chybíš ty a maminka. Doufám, že se brzo uvidíme. Napiš mi prosím taky nějaký dopis. Pozdravuj všechny naše kamarády a užívej života.
S pozdravem tvůj starší brácha.
V Praze, dne 4. 6. 2018
Milý bratře,
ani nevíš, jak moc mi chybí Radhošť, tady v Praze je až moc lidí. U vás mi bylo moc dobře, ale aspoň jsem teď slavný, to se mi líbí. Mám tady hodně obdivovatelů a taky fajn souseda z Řípu. Hodně mu chybí rodný domov, tak si tu společně brečíme, že chceme domů. Chtěl bych tě po 150 letech vidět. A co je nového u vás? Doufám, že tam chodí hodně lidí, protože jsem slyšel, že to tam vypadá krásně. Tady je to tu krásné, i když jsi musel slyšet, že před 137 lety tu hořelo, což byl hrozný pohled, ale my s Řípem jsme se smáli. Opravili to tu a od té doby žádná akční věc.
Tvůj velký bratr
V Praze 4. 6. 2018
Milý bratříčku,
už je to dlouho, co jsme se neviděli, a proto ti píšu. Když jsi mi řekl, že mi závidíš, že budu v tak krásné a velké stavbě, připadal jsem si výjimečný. Teď tady je pěkná nuda. Sem tam se na mě někdo přijde podívat, ale není to žádná sláva. Naposledy jsem se pobavil, když divadlo začalo hořet. Bylo to zajímavé pozorovat oheň, jak ničí všechno, co mu přijde do cesty. No, aspoň jsem se ohřál. Celkem je tady zima. Stýská se mi po vás. A co u tebe? Jsou všichni v pořádku?
Doufám, že mi odepíšeš.
Tvůj velký bratr.
4. 6. 2018 ve Frenštátě pod Radhoštěm
Ahoj velký bratře,
jak se v tom našem hlavním městě máš? Doufám, že dobře, my se tu máme dobře, ale za těch 150 let se to tu hrozně změnilo. Maminka už není tak velká a menší se na malé kousky. Mě si vzala paní učitelka Ondryášová domů, aby mě mohla nosit do školy a ukázat mě jejím žákům že jsem tvůj bratr. Jsem u nich rád, potkal jsem tu malý kámen z Lysé hory. U nich na skalce je hodně malých šutráků. Ale já jsem z nich největší. Doufám, že tě někdy přijedu navštívit do Prahy nebo ty mě k Ondryášům na zahradu. Pozdrav kámoše z Řípu. Loučím se s tebou.
Tvůj malý bratr
4. 6. 2018 Praha - Národní divadlo
Ahoj můj malý bratříčku,
tady ti píšu dopis, jak se to u mě za těch 150 let změnilo. Kdysi jsem byl rád, že vybrali zrovna mě na reprezentaci Radhoště. Když mě dovezli do Prahy, byl jsem strašně nadšený, kam mě posadí. Za nějakou chvíli jsem se to dozvěděl. Posadili mě na takové místo, kde jsem mohl čumět tak akorát na zeď. Víš, co se u mě změnilo. Hádej třikrát. Čumím na zeď o 150 let starší. Doufám, že mi taky napíšeš.
Tvůj velký brácha